Dělám topení dvacet let. Za poslední tři roky jsem namontoval desítky tepelných čerpadel a u nejméně pěti zakázek jsem zákazníkovi řekl, ať do toho nejde. Ne proto, že bych nechtěl práci, ale protože jsem si spočítal, že se mu to nevrátí. Tenhle článek je o těch případech.

Tepelné čerpadlo neřeší dům, řeší otopnou soustavu

Tepelné čerpadlo vyrábí teplo levně jen tehdy, když topí na nízkou teplotu. Ideál je 35–45 °C na výstupu. Při těchto teplotách má běžné vzduch-voda čerpadlo sezónní topný faktor kolem 3,5–4. To znamená, že z jedné kilowatthodiny elektřiny udělá tři a půl až čtyři kilowatthodiny tepla.

Problém nastane u domu z osmdesátých let s litinovými radiátory dimenzovanými na teplotní spád 90/70. Aby takový dům v mínus dvanácti vytopil, musí čerpadlo hnát vodu na 55–65 °C. Topný faktor spadne na 2,2–2,6. A ve chvíli, kdy naskočí bivalentní elektrokotel, jste na jedničce – topíte přímotopem za plnou cenu elektřiny.

Často se nabízí odpověď: „Tak vyměníme radiátory.“ Ano, jenže to je dalších 80 až 150 tisíc korun podle velikosti domu, plus zásahy do zdiva, štukování, malování. A pokud jsou rozvody z ocelových trubek úzkých průřezů, hraje roli i průtok – někdy je nutná výměna páteřních rozvodů. Pak jsme u čtvrt milionu navíc jen za to, aby čerpadlo mohlo pracovat rozumně.

Spočítejme reálnou návratnost

Modelový nezateplený dům 140 m², spotřeba 3 200 m³ plynu ročně, tedy zhruba 30 MWh tepla.

Varianta A – nový kondenzační kotel: investice 55–75 tisíc včetně montáže, odkouření a regulace. Starý kotel s účinností kolem 80 % nahradíte kotlem s reálnou sezónní účinností 95–98 %. Úspora plynu 12–18 %, tedy zhruba 400–550 m³ ročně. Roční provoz při současných cenách vychází kolem 55–60 tisíc.

Varianta B – tepelné čerpadlo bez výměny radiátorů: investice 320–420 tisíc. Reálný SCOP 2,4. Spotřeba elektřiny cca 12,5 MWh. Při sazbě D57d a ceně kolem 4,50 Kč/kWh včetně distribuce mluvíme o 56 tisících ročně. Návratnost proti novému kotli? Prakticky nulová úspora při čtyřnásobné investici.

Dotace situaci mění, ale ne magicky. I s podporou 130–180 tisíc zůstává rozdíl v investici přes 150 tisíc a roční úspora se pohybuje v řádu jednotek tisíc. Návratnost dvacet let a víc, přičemž životnost kompresoru je realisticky 12–18 let.

Kdy tepelné čerpadlo dává smysl

Aby bylo jasno – nejsem proti tepelným čerpadlům. Dávají smysl, když platí většina z tohoto:

Dům má zateplenou fasádu a vyměněná okna, měrná potřeba tepla pod 80 kWh/m²/rok
Je tam podlahové topení nebo předimenzované radiátory (deskové, velké plochy)
Máte fotovoltaiku, která pokryje část spotřeby kompresoru mimo topnou sezónu na ohřev vody
Chystáte se dům stejně rekonstruovat a rozvody se dělají nově
Nemáte plynovou přípojku a alternativou je elektrokotel nebo kotel na tuhá paliva

U novostavby nebo kvalitně zatepleného domu s podlahovkou je čerpadlo jasná volba a nemá cenu o tom diskutovat.

Co dělat, než podepíšete smlouvu

Chtějte výpočet tepelných ztrát podle ČSN EN 12831, ne odhad podle plochy domu. Chtějte spočítanou teplotu otopné vody při venkovní návrhové teplotě. Chtějte předpokládaný SCOP pro vaši soustavu, ne katalogové číslo naměřené při 35 °C.

A udělejte si jednoduchý test: v nejchladnějším dnu roku stáhněte na kotli teplotu topné vody na 50 °C a nechte to tak dva dny. Když dům vytopíte, tepelné čerpadlo bude fungovat. Když ne, víte, co vás čeká.

Jestli si nejste jistí, ozvěte se. Radši vám řeknu, že máte zůstat u plynu, než abych vám prodal zařízení, které vás bude štvát každou zimu.

Pokud chcete nezávislý výpočet pro váš dům, mrkněte na naši stránku Montáž tepelných čerpadel.