„Já si to jen tak jednou za čas dopustím“ je věta, kterou slýcháme až příliš často – a skoro pokaždé patří k systému, který má reálnou netěsnost. Zdravý uzavřený topný okruh neztrácí tlak vůbec, nebo jen minimálně v řádu měsíců sezónní změnou teploty. Pokud u vás manometr padá každý týden nebo dokonce každý den, něco fyzicky uniká – otázka je jen kde.

Místo, které vidíte: kapající pojistný ventil

Tohle je jediná netěsnost z pěti, kterou běžně odhalíte sami – stačí se podívat pod kotel nebo k odpadní trubičce vedoucí od pojistného ventilu. Pokud z ní kape nebo je pod ní na podlaze fleček, ventil pouští přetlak, který by měl zůstat uvnitř systému. Nejčastější příčina není vadný ventil samotný, ale přetlakovaná expanzní nádoba (viz níže) – ventil pak jen dělá svou práci a chrání systém před ještě větším tlakem.

Vadná expanzní nádoba – nejčastější příčina, kterou nevidíte

Expanzní nádoba má uvnitř pryžovou membránu a na druhé straně předtlak vzduchu, typicky kolem 1–1,5 baru. Ta membrána se po letech unaví, ztvrdne nebo popraská. Jakmile k tomu dojde, nádoba přestane plnit svou funkci – voda při zahřátí nemá kam expandovat, tlak v systému skáče nahoru dolů podle toho, jestli kotel právě topí, a pojistný ventil to pak řeší tím, že odpouští. Kontrola je jednoduchá: na ventilku nádoby (vypadá jako u pneumatiky) se dá tlak přeměřit hustilkou s manometrem, ideálně na vychladlém systému. Pokud je nádoba prázdná nebo tlak neudrží, membrána je protržená a nádoba potřebuje výměnu – dofouknutí je jen dočasná záplata.

Netěsný spoj nebo šroubení, které nikdy nekapalo dost na to, aby bylo vidět

Pomalý únik na starším šroubení nebo u radiátorového ventilu se často neprojeví kapkou na podlaze – voda se odpaří dřív, než stihne dopadnout, nebo steče do izolace potrubí a zmizí. Poznáte to podle nazelenalé nebo bílé skvrny (usazený vápník) kolem spoje, případně podle toho, že v místě je vždycky mírně vlhko i po týdnu sucha jinde. Tohle je únik, který se hledá – bez rozebrání obkladů nebo bez kontroly každého spoje se najde jen náhodou nebo termokamerou.

Mikroskopický únik přes deskový výměník

U kombinovaných kotlů, kde se teplá voda ohřívá přes deskový výměník, může dojít k jeho mikroskopickému provrtání – topná voda pak uniká do okruhu teplé užitkové vody a odtud pryč přes kohoutek, aniž byste si toho všimli, protože z kohoutku teče jen voda, ne nic viditelně jiného. Pozná se to nepřímo: tlak v topném okruhu klesá, i když jste si jistí, že nikde nic nekape a expanzní nádoba je v pořádku.

Vzduch, který se tváří jako únik vody

Ne každý pokles tlaku je únikem vody. Vzduch uvolněný z topné vody se hromadí v nejvyšších bodech systému a v odvzdušňovačích, a při odvzdušnění radiátoru tlak logicky klesne – to je normální a neznamená to netěsnost. Problém nastává, když se vzduch v systému tvoří opakovaně a ve velkém množství – to bývá signál koroze uvnitř starých ocelových těles, která vzduch produkuje jako vedlejší produkt chemické reakce.

Proč časté dopouštění škodí víc, než se zdá

Každé dopuštění přivádí do uzavřeného systému čerstvou vodovodní vodu s rozpuštěným vápníkem a kyslíkem. Vápník se usazuje právě v nejužších místech okruhu – ve výměníku kotle – a kyslík urychluje korozi ocelových radiátorů a rozvodů. Systém, který se dopouští jednou za rok, tohle prakticky neřeší. Systém, který se dopouští každý týden, si za pár sezón sám vyrobí zanesený výměník, který jsme popisovali v článku o podzimních poruchách.

Co si z toho vzít

Pravidelné dopouštění není normální provozní stav, i když se to tak často bere. Je to signál, že někde v systému uniká voda nebo že expanzní nádoba dosloužila – a čím déle se to řeší jen dolitím, tím víc si ničíte výměník vápenatými usazeninami. Zdroj úniku, tlak expanzní nádoby i stav pojistného ventilu prověříme v rámci servisu plynových kotlů.